Mini městečko Sokolnice

Jaké by to bylo, kdyby si děti na jeden den mohly vyzkoušet život dospěláků? Najít si práci, vydělat si vlastní peníze a pak se samy rozhodovat, co s nimi udělají? Právě takový svět nabídlo dětem Mini městečko Sokolnice, kde si děti mohli na chvíli vyzkoušet svět dospělých.

Hned na začátku své cesty děti zamířily na „Úřad práce“, kde získaly svou herní kartu a pustily se do pracovního života. Čekala na ně řada různých profesí – mohly se stát například zdravotníkem, hasičem, elektrikářem, včelařem, pošťákem, kuchařem, prodavačem nebo číšníkem. Za odvedenou práci dostávaly herní peníze, se kterými pak mohly v Mini městečku samy hospodařit. A právě hospodaření s vydělanými penězi bylo jedním z hlavních principů celé hry. Děti se rozhodovaly, zda si za své peníze něco dobrého koupí, využijí některou ze zábavných atrakcí, navštíví restauraci či občerstvení, nakoupí v Lípovém obchodě, nebo si část peněz raději uspoří. Letošní ročník navíc přinesl novinku v podobě bezhotovostních plateb. Děti tak mohly poznat nejen klasické „papírové“ peníze, ale také výplatu na účet a placení kartou – tedy způsoby, se kterými se v běžném životě setkávají dospělí každý den.

Mini městečko nebylo školou převlečenou za hru. Děti se učily především tím, že samy rozhodovaly a nesly důsledky svých rozhodnutí. Zjistily, že peníze je nejprve potřeba vydělat, že jejich množství není neomezené a že každá útrata znamená volbu. A že někdy je potřeba přemýšlet, jestli si dopřát něco hned, nebo si peníze nechat na později. Celý den tak spojil hru, zábavu a praktické zkušenosti ze světa práce a financí. A možná některé děti odcházely domů nejen s novými zážitky, ale také s první představou o tom, co obnáší vydělat si vlastní peníze a rozhodovat o tom, jak s nimi naložit.

Za to, že celý den proběhl tak jak jsme si představovali, vděčíme především našim skvělým dobrovolníkům, kteří se rozhodli věnovat nám svůj volný den a strávit jej na jednotlivých stanovištích.

Děkujeme:

Hasičům z SDH Sokolnice - Jirkovi Krejčímu a Petru Sloukovi (stanoviště hasiči)

Lence Sekaninové (stanoviště šperkařka),

Kubovi a Vaškovi Sedláčkovým (stanoviště včelař a architekt),

Alči Fričové (stanoviště pošta),

Elišce Kosečkové a Julii Novotné (stanoviště zdravotník),

Nince Franekové a Aličce Pochylové (stanoviště veterinářka),

Dominice Franekové, Kikovi Franekovi a Peterovi (stanoviště archeolog),

Ivaně Zmrzlé, Vlaďce Konečné a Štěpisovi Šteflovi (stanoviště párky, limo, hranolky),

Aničce Mročkové a Adri Šteffanové (stanoviště pizzérie a kavárna),

Petrovi Mištovi a Karlovi Hudaňovi (stanoviště stolárna), 

Mie Zigmanové (stanoviště učitel jazyků),

Tomášovi Zigmanovi (stanoviště VR),

Adamovi Zigmanovi (stanoviště rybář),

Ireně Zigmanové (stanoviště informace a lípový obchůdek),

Pavlovi Šteffanovi (stanoviště elekrárna, elektrikář a gravírování),

Zuzce Šteflové, Niki a Háni Fričovým (stanoviště stáj a trampolína)

Matymu Šteflovi (stanoviště security a úklidová služba),

Gabči Gregorovič (stanoviště trenér),

Věrce a Káji Sekaninovým (stanoviště tatérka),

Monči Cupákové (stanoviště banka)

a Terce Šteflové (stanoviště úřad práce - je strašně divný děkovat sama sobě :)

Také samozřejmě - Janě Králové (za mytí nádobí), obci Sokolnice (za podporu), sousedům (za trpělivost, toleranci a vyklizení parkoviště), VUT FEKT (za zapůjčení elektrokola), Zdeňkovi Zmrzlému (za zapůjčení stanoviště rybář), Včelařům Žatčany (za zapůjčení stanoviště včelař) a Alči Skolkowské (za opravení šicího stroje).

Jsme všem velmi vděční a z celého lípového srdce jim děkujeme!