LÍPOVÝ ADVENTNÍ KALENDÁŘ

21. Betlémská hvězda

Betlémská hvězda, popisovaná v Matoušově evangeliu, je někdy považována za kometu. Avšak mohlo by jít i o novou hvězdu (novu či supernovu). Konjunkcím planet již dříve byl přikládán velký význam i mezi laiky a je jistá možnost, že krátkodobá konjunkce planet mohla být také jevem, který upoutal pozornost vědců té doby. Možnost, že by šlo o velmi vzácnou konjunkci planet, jenž byla později mylně interpretována, patří k oblíbeným, ačkoliv ostatní možnosti o jaký úkaz na nebi vlastně šlo, rovněž nelze vyloučit.

Kometa zobrazovaná na lidových betlémech byla vytvářena až podle Halleyovy komety, po roce 1301. Odborníci však nemohou vyloučit, že mohla v době Kristova narození být na noční obloze viditelná jiná kometa. Možnost, že by v té době byla viditelná nová hvězda, v moderní astronomické terminologii buď nova nebo supernova, je považována za pravděpodobnější.

Řada astronomů podporuje názor Johanna Keplera, že šlo spíše o konjunkci planet. Význam tomuto úkazu připisuje astrologie, která byla v dřívější době s astronomií nerozlučně spjata. Mudrci od východu tedy mohli být astrology, kteří vykládali ze „znamení na nebi“ věštby. Konjunkce je mohla zavést do Betléma. Podle Keplera došlo dokonce v roce 7 před naším letopočtem k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. To potvrzují i moderní výpočty. K úhlovému přiblížení Jupiteru a Saturnu došlo 29. května, 30. září a 5. prosince téhož roku. Podle těchto výpočtů šlo o neobyčejně nápadný úkaz.

Na základě této teorie by se Kristus jako osoba narodil koncem léta či na podzim roku 7 před naším letopočtem.

Nechte děti nakreslit kometu nad Betlémem a pošlete nám obrázky.

Dvacátý první adventní úkol: Pozorujte předvánoční hvězdnou oblohu.

Comments are closed.