DESATERO SRDEČNÝCH RAD

Rada první: Družte se!

Dnešní neděle je čtvrtá neděle postní, říká se jí Družebná a kdysi měla výsadní postavení. Půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava: mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku, v domácnostech se pekly plněné koláče zvané družbance, chodívalo se na námluvy, děti vítaly jaro…
A i když my se dnes ve dnech karantény a odloučení družit v pravém slova smyslu nemůžeme, je důležité, abychom si uměli najít způsob, jak se svými blízkými zůstat v kontaktu.

Naštěstí žijeme v době, kdy jsou moderní technologie a sociální sítě něčím naprosto běžným. Máme telefony, smsky, e-maily, aplikace typu Messenger, WhatsApp,… Máme Facebook, Instagram, Twitter, TikTok,… Máme Skype a podobné programy na konferenční hovory.
Využijme všech těchto možností pro vědomé udržování kontaktů s lidmi, se kterými nám momentálně karanténa brání se vídat.
Ve dni, kdy máte volno/více času, zavolejte někomu, s kým si chcete popovídat. Nemůžete na sraz s kamarády? Potkejte se v hromadné komunikaci. Pracovní záležitosti můžete s kolegy probrat na konferenčním hovoru. Buďte sami k sobě laskaví a dopřejte si to, co vnitřně cítíte, že potřebujete. Chybí Vám společnost? Zatelefonujte těm, které postrádáte.

Napište nám do komentáře, jakým způsobem zůstáváte ve spojení s těmi, se kterými se nemůžete potkat. Vymysleli jste něco i pro děti, aby mohly ony komunikovat se svými blízkými?

Rada druhá: Hýbejte se!

Kdo žije aktivním životem s dostatkem pohybové aktivity, ten to dobře zná. Po cvičení, běhu, protažení, procházce či fyzické práci sice může přijít únava, ale objevuje se také záplava endorfinů, které jsou hormonem dobré nálady. Dokonce i jednorázová pohybová aktivita může představovat cennou krátkodobou terapii vedoucí k poklesu napětí, depresí, pocitů hněvu a zmatku. Pouhá desetiminutová rychlá procházka přinese zvýšení přílivu energie a snížení napětí, zatímco sladká svačina bude mít za následek únavu a neklid.

Kladný vliv na psychiku s sebou nese také potlačení nesoustředěnosti, pocitů strachu a úzkosti a podobně. Kosterní svalstvo dokáže odrážet naše emoce – přemíra napětí zvyšuje svalový tonus, a naopak, uvolněním svalstva posilujeme duševní pohodu. Pokud zvládneme uvolnit svoje svaly, navodíme si klid i ve své mysli – základem je protahování a uvolňování zkrácených svalových partií. Trpíte úzkostmi a svírá se vám hruď? Narovnejte záda a pěkně hrudní koš protáhněte. Zhluboka dýchejte.

A jaký pohyb zvolit? Jako první se samozřejmě okamžitě nabízí jóga a my Vám ji můžeme jen doporučit. Začít můžete třeba pozdravem slunci – jednoduchou sestavou několika asán, jsou sestaveny tak, aby docházelo k dokonalému zahřátí a protažení každého kousku Vašeho těla.Odkaz na video od mé oblíbené jogínky Adrienne: https://youtu.be/8AakYeM23sIOdkaz na video s instrukcemi: https://youtu.be/sTNsgDnMtHs
Skvělým antidepresivem je také například Pět tiběťanů – https://www.femina.cz/uzasne-antidepresivum-zkus-pet-tibetanu/
Potřebujete akčnější pohyb? Procházejte se, běhejte (ale vyrazte raději do polí), skákejte na trampolíně, přes švihadlo… Cokoli, co máte rádi a co Vám zvedne náladu.

A v neposlední řadě – ruku na srdce. Kdo z nás v karanténě nemlsá, nepožívá o trochu více alkoholu nebo prostě jen nejí víc než obvykle? Aby misky vah zůstaly v rovnováze, je potřeba zařadit i pohyb.

Rada třetí: Dobře se vyspěte!

Můžete namítnout, že tohle není tak úplně na Vás. Ale je spousta drobných pomůcek, kterými lze dosáhnout rychlejšího usínání a kvalitnějšího spánku. Shrnuli jsme Vám je do jednoho postu, ať je můžete snadno spočítat jako ovečky.

Co doporučujeme dělat:

* udržujte si režim i při spánku – ukládejte se do postele i vstávejte každý den přibližně ve stejnou dobu

* přes den buďte aktivní – sportujte, fyzicky pracujte, procházejte se

* dejte si horkou koupel – horká voda Vás uvolní a zvýšení Vaší tělesné teploty se sníží metabolická aktivita a tělo se stane více malátným

* větrejte – před ním než ulehnete, vyvětrejte v ložnici i v pokoji, čerstvý vzduch Vás uspí mnohem lépe

* udržujte v místnostech, kde spíte nižší teplotu – 18-22 °C je ideální teplota pro dobrý spánek

* vyčistěte si hlavu – problémy před spánkem vyřešte nebo odložte; snáz se řekne, než udělá vím, ale zkuste cíleně stočit myšlenky na něco příjemného

* rituály – pravidelný režim a opakující se rituály pomohou nastavit tělo a myšlenky do usínacího módu (může to být cokoli – poklidná jóga, meditace, myšlenky na hezké věci, které se dnes přihodily, hrnek bylinkového čaje…)

Co doporučujeme nedělat:

* nejezte těsně před ulehnutím – trávení Vám neumožní usnutí ani klidný spánek

* nevečeřejte těžká jídla – ze stejného důvodu

* nepijte večer alkohol – je mi to vážně strašně líto, ale fakt ne… šláftruňk Vám možná pomůže rychleji usnout, ale na úkor kvality spánku

* vyhýbejte se v pozdně odpoledních a večerních hodinách kofeinu – pro jeho jindy blahodárné povzbuzující účinky 🙂

* vypněte – nejlépe počítače, telefony, sociální sítě, televizi… dopřejte si před ulehnutím klid od technologií

Co může ještě pomoci:

* bylinkové čaje – heřmánek, meduňka, mučenka, šafrán, třezalka nebo přímo namíchané čajové směsi na dobrou noc

* vůně na polštář – typickou vůní vhodnou k večerní relaxaci je levandule, ale ne každému musí vyhovovat. Můžete zkusit také šalvěj, heřmánek nebo rozmarýn

* čtěte – není to žádná věda, čtení v posteli prostě uspává

* počítat ovečky – ale od 99 a pozpátku dolů 🙂 Vážně, zkuste to, já se málokdy dostanu pod 40

* tma a ticho

Když nemůžete usnout déle než 30 minut, neležte v posteli. Vstaňte, zajděte si dát hrnek horkého mléka, vyvětrejte se na balkoně (z okna, ze dveří…), chvíli poslouchejte hudbu nebo si čtěte a do postele se vraťte až po čase.
Sladké sny!

Rada čtvrtá: Venčete se!

Vážně. Možná se to zdá jako banalita, ale pobyt na čerstvém vzduchu dělá zázraky. Využijte nádherného počasí a vyrazte ven.

Projděte se, dýchejte (jednoduchý návod: nádech, výdech; opakujte podle potřeby) a nahřívejte se.

Nejsou bezcílné toulky nic pro Vás? Zkuste třeba geocaching – hru, která kombinuje turistiku spolu s dobrodružným hledáním pokladů ukrytých všude kolem nás. Poklady představují schránky, tzv. cache (keše), které umisťují jiní hráči této hry. Jejich obsahem bývá zpravidla notýsek pro zapisování návštěv (logbook), tužka a předměty určené na výměnu mezi jednotlivými hráči. Při nálezu keše se zapíšete do notýsku a máte právo vzít si některý z přítomných předmětů. Na oplátku však musíte vložit nějaký svůj. Potřebujete jen dvě základní věci. Nejpodstatnější je mít přístup na internet, protože bez toho to jde jen velmi těžko. Na oficiálním serveru geocaching.com naleznete informace o jednotlivých keších, zejména o jejich umístění. Na stejném místě také zaznamenáváte svoje nálezy a zapisujete svůj příběh, jak jste hledali. Druhou důležitou věcí je GPS, protože umístění keší je udáváno geografickými souřadnicemi. Hru lze sice provozovat i bez navigace, je to pak ovšem trochu složitější a mnoho schránek před vámi zůstane bez milosti ukryto.

Staňte se jarním lovcem! Vytiskněte nebo namalujte si podobnou loveckou tabulku a odškrtávejte si na procházce své úlovky. A nebo prostě jen pozorujte život v trávě, kroužící káňata nebo pučící stromy a barevné květiny.

Venčete se i v následujících dnech, i když se má opět ochladit. Norské pořekadlo říká, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení 😉

Rada pátá: Vyčistěte si hlavu!

Máme za sebou 14 dní celkové karantény, 18 dní od vyhlášení nouzového stavu a 20 dní od uzavření škol. První předpoklady o době karantény se ukázaly jako podhodnocené; nyní je nouzový stav platný do 11. dubna, zákaz volného pohybu osob je platný prozatím do 1. dubna.

Uvědomujeme si, jak velmi náročné a těžké období prožíváme a že je právě v těchto chvílích nesmírně důležité zachovat si čistou hlavu. Proto jsme se rozhodli zahrnout do rad od srdce také tipy, jak se udržet co nejvíce ve stavu blízkému pohodě.

🌺 Přesto, že se Vaše každodenní rutina pravděpodobně kompletně změnila, někdo má najednou spoustu volného času a jiný naopak povinnosti navíc, nezapomínejte v první řadě na sebe. Kyslíkovou masku v letadle je třeba nasadit taky nejprve sobě a pak teprve můžete zachraňovat jiné. Zařazujte do denního programu věci, které Vás udrží pozitivně naladěné. Aspoň chvíli každý den dělejte to, co máte rádi, co potřebujete. Čtěte, zpívejte, tančete, cvičte, sledujte seriály, háčkujte, pleťte, vyřezávejte ze dřeva, civte do ohně v krbu, mazlete zvířátka, čichejte ke květinám, pozorujte mraky…

🌼 Všímejte si věcí kolem sebe – zpěv ptáků, vůně kvetoucích stromů, pozorujte lezoucí hmyz… Buďte vždy naprosto přítomní v daném okamžiku. Soustřeďte se jen na danou činnost, buďte jen tady a teď. Na okamžik se zastavte a zamyslete se, co právě teď děláte a co u toho prožíváte. Po chvíli pokračujte dál. Takovému cvičení se říká Mindfulness a můžeme to volně přeložit jako všímavost, duchapřítomnost nebo bdělou pozornost. Jde o stav přítomnosti mysli, kdy si uvědomujeme, co a proč právě teď děláme, věnujeme činnosti pozornost. Zároveň zůstáváme otevření vjemům, ale nenecháváme se jimi vyrušit. Jen si jich všimneme a vracíme pozornost k činnosti. Důležité je nezabíhat do hodnocení dění, jen si ho uvědomovat a zbytečně ho nerozvádět.
Je dokázáno, že 47 % času se nesoustředíme na to, co zrovna děláme. A stejně tak, že vzhledem k naší spokojenosti nehraje ani takovou roli co děláme, jako spíš to, jestli se u toho soustředíme. Lidé, kterým myšlenky utíkají jinam, jsou o 10% méně spokojení než ti duchapřítomní. Myšlenky totiž odbíhají často k negativním tématům a mají tendenci nás stresovat.
Mindfulness je možné trénovat. Buď meditací, nebo v běžném životě za pochodu. Ideální je oba přístupy skloubit, protože se vhodně doplňují. Jak ale přenést všímavost do denních aktivit? Když už na něčem pracujete, vnímejte to jako tu nejdůležitější činnost ze všech. Pomůže vám to se koncentrovat. Jednoduchou pomůckou je dech. Vnímejte ho a vaše mysl zpomalí, uklidní se a vy se můžete plně soustředit. Jakmile vám myšlenky utečou k něčemu jinému, všimněte si toho a jemně vraťte pozornost zpátky, podobně jako při meditaci.
Je to jednoduché, stačí trochu ubrat plyn a vědomě vrátit pozornost k tomu, co zrovna děláme.

🌸 Nenechte se ovlivňovat negativními myšlenkami. Udržovat se v obraze je samozřejmě v pořádku, ale nesledujte nejnovější zprávy v průběhu celého dne. To nejdůležitější se dozvíte v půlhodince večerního shrnutí v libovolném médiu.

🏵 Několik dalších tipů, jak to zvládnout, najdete na http://skolnipsycholog.euweb.cz/?p=284&fbclid=IwAR3NNe130k3LscSm-v120l9oJ2zZzkFq5H13k3OCeErNrhOrv9wAXQ1MyL8

🌻 Strach, panika či úzkost jsou naprosto normální reakce na nastalou situaci. Pokud na sobě pozorujete zmíněné, můžeme Vám vřele doporučit Nevypusť duši – ať už jejich webové stránky https://nevypustdusi.cz/ nebo facebookové stránky https://www.facebook.com/nevypustdusi/. Dále můžeme doporučit mobilní aplikaci Nepanikař.

🌷 Někdy se do toho můžeme trochu víc zabřednout a pokud se Vám zdá, že je to i Váš případ, je Vám k dispozici Anténa – psychoterapeutická linka pro ty, které trápí karanténa. Kvalifikovaní psychoterapeuti jsou k dispozici všem potřebným – včetně pomáhajících profesionálů i dobrovolníků. Linka je v provozu denně od 8 do 22 hodin. Vše podstatné naleznete na:
https://psychoterapie.cz/

V tomto okamžiku bychom si rádi vypůjčili slogan, který nás provází od prvních dní: Společně to zvládneme!

V LÍPĚ je teď většinou ticho a klid, ale v domácnostech členů poradního výboru se za zachování pozitivní nálady bojuje nejvíce ručními pracemi (jsou všeobecně antidepresivní) – háčkujeme, šijeme, pečeme; a hrajeme hry, vyhříváme se na sluníčku nebo běháme 🙂

Rada šestá: Smějte se!

„Smích, jak předpokládám, je vyjádřením vzdoru. Musíme se smát své bezmoci vůči přírodním silám nebo bychom se zbláznili.“ Charlie Chaplin

1. duben, tedy Apríl, je dobrou příležitostí připomenout si, že smích a humor nesmějí v životě chybět. Aprílové žertování je tradice sahající zhruba do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích pochází z roku 1690. A tradice vzkvétá dodnes.

Někdo by mohl namítnout, že teď není na žerty úplně vhodná doba. A my bychom na to rádi odpověděli, že teď je na žerty ta nejvhodnější doba. Smích je velkým pomocníkem při odbourávání stresu, neboť se při něm zpomaluje vyměšování stresových hormonů adrenalinu a kortizolu.  Tím posilujeme nás imunitní systém, který je právě stresem oslabován. Smích tak přirozeně podporuje obranyschopnost organismu, čímž předchází riziku infekcí či nádorů a také se podílí na rychlejší léčbě nemocí.

Při smíchu se podporuje vylučování hormonů endorfinu a enkefalinu  – tzv. hormonů štěstí, které fungují jako analgetika, tedy tlumí bolest. Smích působí také antidepresivně, neboť se při něm vyplavuje hormon serotonin, jehož nízká hladina je úzce spjata s depresemi.“Člověk, který se směje, je jako baterka, která se nabíjí!“ Miroslav Horníček

Smích stimuluje mozek, harmonizuje srdeční činnost a krevní tlak, posiluje krevní oběh, zvyšuje prokrvení vnitřních orgánů, ventiluje plíce a podporuje dýchání.

Když se smějeme, celé tělo se otřásá, tedy uvolňuje. Uvolnění svalů může přetrvávat ještě čtyřicet pět minut po intenzivním smíchu. Prohlubuje se také dýchání a do těla se dostává pětkrát více kyslíku než při běžném dýchání. A díky většímu přísunu kyslíku tak zvyšujeme svoji životní energii. Když se chechtáme, velice důkladně vydechujeme. Za normálních okolností se na výdechu nepodílejí stahy svalů, jako je bránice, přímé svaly břišní a některé svaly hrudní. Při vydatném smíchu si je tak jednoduše procvičujeme. A zároveň dochází k masáži žaludku a střevního traktu, čímž povzbuzujeme trávení.

Smích má dokonce pozitivní vliv na naši paměť, podporuje totiž větší propojení neuronů v mozku.  Na základě stimulace mozku pak často dochází ke změně „haha“ na „aha“, jak říká MUDr. Karel Nešpor. Smíchem si rozvíjíme kreativitu a vracíme se k tolik potřebné dětské hravosti a přirozené relaxaci. Smíchem také uvolníme agresi, úzkost, strach či nudu, což nám přináší možnost vidět konflikty či problémy z jiné, nadějné perspektivy. Pomáhá nám tak lépe se vypořádávat s různými životními potížemi. Při smíchu se zaměřujeme na přítomný okamžik, prožíváme zcela to, co se děje tady a teď, tedy pocity radosti. Přirozeně se tak nesoustředíme na to, co nás trápí, ať už ve spojitosti s minulostí či budoucností a nenecháme tak na sebe působit naše stresující myšlenky a pocity. Naopak se nacházíme ve stavu, ve kterém se cítíme dobře a spokojeně. Smích díky navození uvolněnosti také napomáhá dobrému spánku a někteří se nebojí tvrdit, že snižuje chrápání.

„Příchod dobrého klauna prospěje zdraví vesnice více než dvacet oslů naložených léky.“ středověký lékař T. Sydenham

Z tohoto důvodu doporučujeme zvýšené příděl komedií, humorných knih a vtipů.

Sir Michael Palin, jeden z členů kultovního komediálního souboru Monthy Python po obdržení vyznamenání od britské královny na dotaz reportéra, který národ má největší smysl pro humor bez váhání odvětil, že jsou to Češi. „Češi jsou na špici… Mají pocit, že si ze všeho můžou dělat legraci, což mají společné s Brity. Některé národy mají hranice, za které nejdou. Ale v Británii žádné nejsou a z nějakého důvodu nejsou ani v České republice,“ řekl Palin.

Ani coronavirus a onemocnění COVID-19 za těmi to hranicemi nejsou a tak nám morál v uplynulých dnech udržovalo nepřeberné množství „korovtipů“.

„Smích je nejlepší lék na bolesti života.“ Wilhelm Bousset

Rada sedmá: Střídejte činnosti!

Současná situace je v životě většiny z nás jedna z nejnáročnějších věcí, které musíme ustát. Je to těžké, místy absurdní a také těžko uvěřitelné, že se to skutečně děje. Všichni jsme tím, nějak zatížení, více či méně, na všechny doléhá stres. Fungujeme v nouzovém režimu, někteří dokonce v nařízené karanténě a jsme mimo, která nám pomáhá. Následující tipy uplatňujte podle vlastních možností a kreativity.

Lidé mají tři skupiny potřeb (hlady): po podnětech, po uznání a po struktuře.
Hlad po podnětech se projevuje potřebou práce, činnosti, hry atd. Hlad po uznání se projevuje vyhledáváním pozornosti – uznání. Hlad po struktuře se projevuje v potřebě strukturace času a životního prostoru. Co nejvyšší míra strukturalizace nás má ochránit před strachem z neznámého.
V současné době není o podněty nouze. Všude na nás vyskakují nějaké nové aktuální informace, nápady na aktivity, nové skvělé materiály pro domácí přípravu atd. Nutí nás to něco dělat, ale ne vždy to má hlavu a patu. Dostáváme také málo pozornosti, protože každý má co dělat se svým vlastním prožíváním situace nebo svých dětí, případně rodičů. Způsoby, jak získat ocenění/pozornost jsou také obtížně dostupné. Kolegyně vám nepochválí nový outfit nebo výborný dezert, protože jste doma s dětmi. Další věcí, která momentálně nefunguje je běžný denní režim – struktura dne. Tady si ale můžete pomoci sami a velmi snadno. Sestavte si nový denní režim!

Popřemýšlejte, kolik času musíte nebo chcete činnostem věnovat – práce z domu, domácí příprava dětí, vaření, cvičení atd. Posuďte jejich prioritu – jsou nutné, bude fajn, když je zvládnu, můžu vypustit.
Pokud se musíte déle soustředit, zařaďte krátké přestávky a práci si rozložte do dvou bloků. V průběhu dne dochází ke kolísání pozornosti, vyšší stupeň pozornosti je obvykle ráno mezi 8.-10. hodinou a odpoledne mezi 14.-16. hodinou.
Naskládejte si činnosti v průběhu dne tak, ať se střídají klidné a aktivní. Dbejte na to, abyste šli alespoň na chvíli na čerstvý vzduch a zajistili si dostatek pohybu. Aktivity jako vaření a úklid mohou být pro někoho zábavou či odpočinkem. Najděte si čas na celorodinné aktivity, ale i na ty, které budete dělat sami. Rozhodně nezapomeňte na věci, co Vás baví. Možná máte teď příležitost vrátit se k věcem, které jste už dlouho nedělali a chybí vám. Podělte se s námi v komentářích, jakou činností se teď bavíte. A odpolední klid je super věc, kterou přejeme všem. Dovolte si ho.

Tak co, máte sestaveno? Je dobré si dát denní plán někde na oči, hezky si ho vyzdobit, udělat vlastním. Můžete použít některé předpřipravené nebo si vyrobit vlastní.
A to nejtěžší nakonec. Dodržovat ho. Ne rigidně, bez přihlédnutí k momentální situaci u Vás doma, ale s rozumem. Chvíli trvá než se nastolí rutina. Možná to znáte z tréninku. Může to být delší doba. Dejte Vašemu plánu šanci.

Přejeme ať se daří vytrvat, nebojte, výsledky se dostaví.

Rada osmá: Dobře jezte!

Láska možná prochází žaludkem, ale zcela určitě jím prochází dobrá nálada. Co je ale důležité, je jíst kvalitně. Možná to teď vypadá jako nějaký „lajfstajlový“ blog, ale když bude v pohodě Vaše vnitřní já (a tím dnes prostě a jednoduše myslíme střeva:) budete v pohodě i Vy.

Střeva pracují jako strážci našeho imunitního a nervového systému. Co jim můžete dopřát, aby jste se cítili dobře?

* fermentované potraviny – kvašené či kysané (zelí, okurky, kimči) potraviny obsahují probiotika, které žijí v zažívacím traktu a pomáhají chránit organismus před škodlivými patogeny. Uvolňují trávící enzymy, které ovlivňují chemické pochody v mozku, díky nim se uvolňuje více serotoninu a dopaminu, které pozitivně ovlivňují naši náladu.

* celozrnné potraviny – obsahují minerály, vitamíny, vlákninu a jsou spojeny s nižším vzniku chronických onemocnění

* kváskové pečivo – posiluje střevní mikroflóru a tím i imunitu, je lépe stravitelné a živiny z něj jsou pro nás lépe využitelné (zejména při použití celozrnné mouky, kdy kvásek napomáhá lepšímu využití obsažených látek než droždí). Má nižší glykemický index, což znamená, že vás zasytí na delší dobu. A také lépe chutná, voní a déle vydrží.

* mléko a mléčné výrobky – vápník, draslík a hořčík. A právě hořčík je spojen se snižováním úzkostných stavů.

* dýňová semínka – třicet gramů dýňových semínek Vám zajistí pětinu potřebné denní hodnoty hořčíku a draslíku. Můžete je přidávat do hlavních jídel i do svačin chroupat jen tak. A jako bonus budete mít kvalitní vlasový porost.

* dostatek bílkovin, ovoce a zeleniny

Co ale naopak ve svém jídelníčku omezit na minimum? Jednoduché cukry (ano, i čokoládu, my víme😭) a průmyslově zpracované potraviny.

Blíží se Velikonoce a ti z nás, kteří jsou kvůli nouzovému stavu a nařízené karanténě doma, mají příležitost si pohrát v kuchyni a podpořit tradice. My Vám přinášíme inspiraci.

Pašijový týden

Škaredá nebo Sazometná středa

Nemračte se, mohlo by Vám to zůstat! Raději si vymeťte komín, ať můžete začít péct. Tradičně se pečou Jidáše, jako připomínka provazu, na kterém se Jidáš, po zrazení Krista, oběsil. „Hady“ proplétejte podle vlastní fantazie.
https://www.kucharkaprodceru.cz/velikonocni-jidase-recept/

Zelený čtvrtek

Je to den odpuštění, očisty, odkazuje na poslední večeři Páně. Posnídejte Jidáše a na oběd si dejte něco zeleného: špenát, zelí, špagety s bylinkovým pestem, hrášek…
https://www.testovanonadetech.com/…/0790-7-receptu-pro-zele…

Velký pátek

Tento den si připomínáme smrt Ježíše Krista. Zajistěte si ticho a klid. Neperte a nepracujte – nehýbejte se zemí. Raději se vydejte na procházku, v zemi se otvírají poklady. Někdo půjde hledat, někdo si raději počte (Erben: Poklad – http://www.cist.cz/Poezie/Kytice/poklad.htm). Můžete dětem udělat hon za pokladem – něčím lesklým, třpytivým nebo sladkým.
Co se jídla týče, drží se půst.

Bílá sobota

Název se vykládá různě, ale pravděpodobně pochází od bílého oděvu novokřtěnců. V tento den hospodyně zadělávaly na mazance a pekly beránky. Slavnostně vyzdobily nejen stůl ale i dům. I nadále se zachovával půst.

Mazanec je jedno z nejstarších obřadních pečiv. Pro pohany symbol slunce, pro Křesťany symbol těla Páně. Často na něm býval kříž a lidé si je nechávali posvětit.
https://www.kucharkaprodceru.cz/velikonocni-mazanec-recept/

Beránek, coby symbol oběti je tradičně spjat s Velikonocemi. Dříve se podával skutečný pečený beránek, ale toho přibližně ve středověku nahradil beránek sladký. Ať už uděláte beránka z třeného těsta, tvarohového, politého čokoládou nebo bez ní, pochlubte se a pošlete nám fotku.
https://www.kucharkaprodceru.cz/velikonocni-beranek/

Velikonoční neděle aneb Boží hod velikonoční

Podle tradice právě o velké noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých a Křesťané slaví. Jedí posvěcené pečivo, někdy i vejce a užívají si jeden z nejradostnějších dnů v roce.
U nás na Moravě se prý pojídaly vařená vejce před prvním jídlem nalačno. Vejce se rozkrojilo na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny a společně snědlo. Sloužilo to k upevnění rodinných vazeb a sounáležitosti. Pěkná tradice.

Uvařte si vejce a upečte chleba. Domácí je nejlepší.
https://www.pecempecen.cz/pecem-jeden-pecen

Velikonoční pondělí nebo nebo také červené

Pondělí je spojeno s očekávanou koledou. I když byly Velikonoce završeny předchozího dne, pro děti jsou spojeny především s pomlázkou a mrskutem. Letos nás sousedé bohužel nenavštíví, ale není nutné být smutné. Pomladíme se a ohneme jako proutek v kuchyni a vykouzlíme velikonoční super menu.
Jaká je Vaše oblíbená nádivka? Kopřivová? Je tradiční.
https://www.kucharkaprodceru.cz/…

Jaké pečete maso? Drůbež, vepřové nebo jehněčí?
https://www.kucharkaprodceru.cz/pecene-jehneci-maso/

Další recepty jsou od naší bohyně kuchyně:
* Perníčky (u dětí velmi oblíbené)
2 vejce
140g cukr moučka
100g tuku
2 lžičky perníkového koření
1 lžička sody
2 lžičky medu
400g hladké mouky

* Beránek
2 hrnky polohrubé mouky + PDP
1 hrnek cukru ( +vanilkový cukr)
½ hrnku oleje
1 hrnek mléka
2 vejce
Nakonec udělat bílkovou polevu

* Mazanec
stačí i 1/2dávka
1 kg hladké mouky
150 g tuku
150 g cukru
2 žloutky
4 dkg droždí
½ l mléka
Citronová kůra, špetka soli
Rozinky, mandle

Další tipy na velikonoční kouzlení v kuchyni přikládáme: http://www.maskrtnica.cz/velikonocni-recepty/

Nevím jak vy, ale my už slintáme. Užijte si tradičně netradiční Velikonoce

Nezapomínejme si hrát, i když jsme už dospělí. Hra je nejen přirozený způsob učení a vyjádření radosti a pocitů již od dětství. Pro hru je typické, že u ní obvykle prožíváme libé pocity, což je pro náš život nesmírně důležité. Hrát si můžeme kdykoliv, bez ohledu na věk.

Hra je rozsáhlá skupina činností – patří mezi ně stolní hry, hry na něco, pohybové hry, dobrodružné a sportovní hry, hru na hudební nástroj, divadlo, karetní a jiné hazardní hry. V některých hrách jsme aktéři, někdy jsme také posluchači nebo diváci. Je mnoho her, které jsou spojeny s pohybem. Ten zesiluje vnímání sebe samého prostřednictvím vlastního těla. Tělesný prožitek následně umožňuje pochopit nejen sebe sama, ale i smysl vlastní existence. Hra není jen zábava, adrenalin a uvolnění, ale taky pravidla, respekt a umění prohrávat.

Hraní je zdravé – sníží stres, zlepší paměť a stmelí rodinu. Ti starší se díky nim zbaví stresu, napětí a procvičí si svoje šedé buňky mozkové, těm nejmenším pak třeba pomáhají rozvíjet jejich kreativitu. Deskové hry podporují paměť i myšlení, podněcují rychlejší úsudek, zvyšují kreativitu i soustředěnost. Takové výhody nabízí podle odborníků deskové hry v případě, že je děti budou hrát alespoň dvakrát týdně. U školáků pak můžou zvýšit rychlost myšlenkových operací až o 30 procent. Navíc prospívají rodinným vztahům, vzájemné komunikaci a děti navíc alespoň na chvíli odtrhnou od tabletů a počítačů.

„Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak si zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“ Albert Einstein

Dokažme sami sobě, že jsme si hrát nezapomněli. Vytáhněte oblíbené deskovky, oprašte to dítě v sobě a zahrajte si třeba na schovávanou, vysypte lego a tvořte jen podle fantazie… Vysypte z rukávu hry našeho dětství – gumu, kuličky, přebírání… Najděte znovu zálibu v klasice – pexeso, omalovánky…

A když už Vám lezou na nervy Vaše hry nebo z nich děti vyrostly, máte dvě možnosti: koupit nebo vyrobit.

Deskové hry ke koupení:

https://www.planetaher.cz/?gclid=EAIaIQobChMIyNag79rV6AIVBc93Ch20JgpmEAAYASAAEgIClvD_BwE

Tipy na vyrábění:

Vlastní desková hra

http://lipa-kc.cz/wp-content/uploads/2020/04/Deskovky-pc.pdf

Mankala

http://dratovaniveru.blogspot.com/2014/12/mankala-stara-deskova-hra-navod.html

Mlýnek na všechny způsoby

https://www.spolecenske-stolni-hry.cz/navody-ke-spolecenskym-hram/mlyn.php

Rada desátá: Buďte vděční!

Současná pandemie koronaviru je velkou zátěží a bezpochyby mění naši společnost. Ne všechny změny musí být nutně k horšímu. Co pozitivního si z dnešních dnů můžeme do budoucna odnést a v čem se poučit?
„Společnost nebo obecně jakýkoliv systém se dokáže posunout dopředu jen za pomoci nějaké krize. Ježíš nejdřív musí položit svůj život, aby mohl spasit svět. Napřed musí přijít potopa, aby byl svět očištěn. Ale i v pohádkách, pokud chcete někoho oživit živou vodou, ho nejdříve musíte polít tou mrtvou. Je tak možné, pokud tuto krizi správně využijeme, že z ní vyjdeme vzdělanější, poučenější, zkrátka moudřejší. Zjistíme, že spoustu věcí, které jsme doteď dělali, jsme dělali špatně. A máme možnost to napravit.“ říká ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Na jaké faktory má současná krize pozitivní vliv?
* přepracovanost a věčné dilema volby mezi kariérou a rodinou – nyní máme možnost se zklidnit, najít sebe sama; situace by mohla mít pozitivní vliv na rostoucí případy lidí trpících syndromem vyhoření;
* klima – po celém světě trošku zpomalila ekonomika, přestali jsme na chvíli vyrábět a kazit si vzduch;
* do pohybu se dali odkládané žádosti o možnosti uzákonění práce z domova a snížené pracovní úvazky;
* návrat k přirozenému rytmu – ‚březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem‘ svědčí o tom, že tady vždy existoval nějaký agrární rytmus života. Příroda to tak dělá odnepaměti, to jen my jsme na to zapomněli;
* porodnost – mnoho lidí, kteří odkládali založení rodiny o tom nyní začne uvažovat.

Pozitivní efekt může nastalá situace mít i na nás jako na jednotlivce. Nouzový stav a celkovou karanténu můžeme vidět jako příležitost. Příležitost k zastavení se a zamyšlení. K trávení času se svými blízkými, k sebepoznání a poznání Vašich dětí a k času věnovat se vlastním pocitům a pocitům Vašich dětí. Příležitost ke zpomalení, relaxaci, poznání vlastních potřeb nebo vyzkoušení nových věcí (nové jídlo, nový koníček, nová kniha). Můžeme se zaměřit na opravdové hodnoty, můžeme naučit děti hrát hry, jaké jsme měli rádi, sdílet rodinné historky, prohlížet rodinné fotografie, zatelefonovat lidem, na které jsme neměli čas. Můžeme věnovat více času péči o sebe, o partnera a o rodinu. Máme příležitost k přetvoření věcí v našem domově nebo na generální úklid. Máme příležitost udělat to, co už dlouho odkládáme, na co nemáme čas.

Víte, že i vděčnost se dá procvičovat? Teď je ten nejvhodnější čas se to naučit.Najděte si 5 minut času, kdy můžete v klidu přemýšlet. Začněte si vyjmenovávat věci, za které jste v životě vděční. Nesypejte je ze sebe jako na běžícím pásu, u každé je potřeba prožít si ten pozitivní pocit, který se dostaví. Neřešíte pořadí, využijte toho, jak k Vám přichází v různých asociacích. Vždycky přijde něco dalšího (ze začátku možná ne, je to ale jen o cviku). Žádná věc není dost malá, abychom ji přeskočili, můžeme mít radost i z toho, že je dnes hezky nebo začali velikonoční prázdniny. Při cvičení se usmívejte – možná Vám to půjde samo, když budete myslet na všechny ty krásné věci, ale i kdyby ne, ten úsměv na tváři si vyvolejte vědomě. To je celé 🙂
Jak to funguje? Naši náladu hodně ovlivňuje to, na co zrovna myslíme. Většinou vnímáme hodně negativních věcí a na ty pozitivní často zapomínáme. Tím, že vědomě zaměříme pozornost na ty příjemné, uvědomíme si, že máme spoustu důvodů, proč se radovat a být vděční.


Zdárně pokračujeme na cestě v průběhu současné krize. Už máme za sebou první fáze reakce na ohrožení, agitování. Procházíme stádiem, kdy panika polevuje, začínáme se učit nové technologie, jak fungovat na internetu, hledáme nový režim, nové možnosti pro sebe a naše rodiny. Začínáme žít víc tady a teď a oceňujeme malé „zázraky“, které se kolem nás dějí – rosteme.

…od ❤ LÍPA

Děkujeme Vám, že jste s námi prošli desaterem a že jste s námi sdíleli Vaše fotky, tipy a názory. Doufáme, že se Vám líbilo a hlavně, že Vám bylo ku prospěchu. Už brzy se dozvíte, co dalšího jsme vymysleli 😉
Krásné Velikonoce!

Comments are closed.
Nadcházející akce

  1. Příměstský tábor: Tajemný Egypt

    17 srpna @ 8:00 - 21 srpna @ 16:00
  2. Příměstský tábor: Podivuhodné příběhy sedmi moří

    17 srpna @ 8:00 - 21 srpna @ 16:00